Negativní dopad nárůstu minimální mzdy a zaručené mzdy například na vesnické obchody

NEGATIVNÍ DOPAD NÁRŮSTU MINIMÁLNÍ A ZARUČENÉ MZDY  

NAPŘÍKLAD NA VESNICKÉ OBCHODY

„Tak nám zase zvýší minimální mzdu a zaručené tarify, paní Nováková. A proto asi od 1. ledna nemusíte do práce chodit.“ Asi tak by možná mohla znít (pokud již v minulosti nezazněla) parafráze věty ze známého románu. Proč?

Fakta úvodem:

Prodavačka v malém vesnickém obchodě je zařazena dle přílohy části II. nařízení vlády č. 567/2006 Sb. do 2. stupně zaručené mzdy. K dnešnímu dni by tedy měla takovéto prodavačce/prodavači náležet měsíční mzda ve výši 14 740 Kč.

Vládní koalice se dohodla na navýšení minimální mzdy o 1 250 Kč měsíčně. Minimální mzda je rovna prvnímu stupni zaručené mzdy, a tedy druhý stupeň bude navýšen pravdě ještě o něco výše. Než bude známa skutečná výše oficiálně, uvažujme o navýšení v této skupině o 1 360 Kč měsíčně.

Odvody činí za zaměstnance 34 % a tedy navýšení mzdových nákladů tak činí celých 1 822,40 Kč.

Jak jsem se dočetl, marže v takovémto vesnickém obchodě činí v průměru 23,4%.

Podívejte se na reportáž České Televize: „Tradiční český obchod bojuje o přežití, trh ovládají zahraniční řetězce“

Malý vesnický obchod, kde pracuje majitel a potřebuje výpomoc alespoň jedné osoby, aby mohl zajistit sortiment zboží, které mu nedovezou; aby mohl být vystřídán, pokud drží otevírací dobu i v sobotu a neděli (v době letních rekreací je možno takto zvýšit tržby), má spádovost cca. 200-300 osob, které nakupují, více méně. Většinou drobnosti, základní potraviny, nebo když něco dojde. Tlak konat velké nákupy v supermarketech je diktován ekonomickou racionalitou.

Otázky tedy zní:

O kolik musí prodat více, aby navýšení mzdy zajistil?  Kolik musí mít tržeb, aby zaplatil prodavačce celý plat?

Zkusíme jednoduchý školní výpočet:

Pro navýšení :                 (1 809/23,4) x 100 = 7 788 Kč

Pro celou mzdu:              Mzda s odvody : 16 100  x 1,34 = 21 574 Kč

Nutný obrat:                     (21 574/23,4) x 100 = 92 196,6 Kč

Suma sumárum

Náš obchodník potřebuje 100 000 Kč obratu měsíčně, aby při ideální marži mohl zaplatit prodavačku a vynález jménem EET.  

Navýšení díky růstu mzdy pak činí nutnost prodat měsíčně nebo zvýšit obrat o 7 800 Kč. Asi to nebudeme zkoušet přepočítat na rohlíky…

A co nárůst cen energií a dalších režijních nákladů?

Připočteme-li k tomu růst cen energií, růst povinných minimálních odvodů za pana majitele na sociálním a zdravotním pojištění, tedy další náklady, můžeme se divit, proč obchody na vesnicích zanikají?

A opravdu chceme, aby někdo používal onu frázi „Když nemáte na zaplacení zaměstnanců, nepodnikejte?“

Takže při ceně rohlíku 1,50 Kč po odečtení DPH pak 1,30 Kč. Čili 7 800 Kč : 1,30 Kč = 6 000 rohlíků měsíčně. Jsem zvědav, jak bude obchodník přesvědčovat své zákazníky, aby nakoupili každý měsíčně cca o 20 rohlíků měsíčně více… a to již kolikátý rok po sobě…

Příště se zamyslím nad tím, jak výroky o „konci levné práce“ myslí ministerstva a centrální orgány vážně a to na příkladu poskytovaných služeb.

Pokud má někdo návrh na jiný způsob výpočtu nebo jiné údaje, přivítám připomínky. Proto uvádím výpočet, jak jsem k číslu došel.